Obec Hrachovec leží východně od Valašského Meziříčí podél Hrachoveckého potoka, který protéká obcí a vlévá se do Rožnovské Bečvy. Průměrná nadmořská výška je 330 m. V r. 1991 zaujímal katastr obce rozlohu 480 ha a žilo zde 824 obyvatel v 187 domech, z toho 183 bylo rodinných domků.

Název vsi se objevuje v podstatě neměnné formě Hrachovic (1376), Hrachowecz (1397, 1464, 1480, 1535, 1872), v moderní české diakritice Hrachovec. Příslušné adjektivum pak zní hrachovecký, obyvatelé označováni jako Hrachovjané nebo v sousedním Křivé Hrachovičané. Výklad názvu není zcela jasný, je vytvořen připojením přivlastňující koncovky -ovec k adjektivu hrachový (vrch či porost).

Místní trati mají názvy Sýkoří, Na Podhájí, Na Rovenkách, V Zavychuří (Za Vrchhůrou), Na Větrochově, Podhrabí, Zauličná, Jehlice, Rybníky, Holomčí, Osuší, Padělek, Hložkov, Dráhy, Dříní, Srnov, Na Hrádkách (na pravém břehu Bečvy).

Nejstarší známé obecní pečetidlo Hrachovce bylo pořízeno r. 1731. V jeho kruhovém pečetním poli je radlice obrácená hrotem vzhůru zdobená rostlinnými ornamenty. Pečetní obraz doplňuje letopočet 1731.

Území kolem Hrachovce se týká listina olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce z r. 1297 (viz u Brňova). Starší literatura někdy spojovala s Hrachovcem ves zvanou „Grabowe”, uvedenou v závěti biskupa Bruna ze Schauenburka z r. 1267, jde tu však beze vší pochyby o Hrabovou u Ostravy. Hrachovec samotný se vzpomíná až r. 1376 („Hrachovic”) jako součást lenního statku Arnoltovice. Po husitské revoluci došlo k zániku lenního charakteru řady vsí arnoltovického léna. Mezi alodizované vsi patřil i Hrachovec, který pak zůstal součástí rožnovského panství až do zrušení feudalismu.

R. 1516 bylo v Hrachovci 14 usedlých (2 usedlíci měli lhůtu) a rychta, r. 1632 fojtství, 10 gruntů, 2 zahrady a chalupa. R. 1676 měla obec 16 domů. R. 1605 byl Hrachovec popleněn vojsky uherských Bočkajových povstalců, za třicetileté války byl r. 1627 vyloupen oddíly Chorvatů, kteří zničili také obecní registra.

Demografický vývoj v letech 1794–1991

Hrachovec náležel v l. 1850–1960 k politickému a soudnímu okresu Valašské Meziříčí, od r. 1960 k politickému a soudnímu okresu Vsetín. Od 1. ledna 1976 se Hrachovec stal místní částí města Valašské Meziříčí.

Správu obce vedl od nejstarších dob fojt, později obecní samospráva v čele s purkmistrem a radními. Roku 1516 byl fojtem v Hrachovci Martin. K fojtství patřil v r. 1680 mlýn moučný a pustý mlýn pilný. Roku 1717 koupil fojtství od svého tchána Jana Zachariáše Jan Dobeš z rodu střítežských fojtů.

Nejstarším hrachoveckým spolkem je Dobrovolný hasičský sbor (zal. 1911). Dále zde působila Tělocvičná jednota Orel a Sportovní klub.

První zmínky o školním vyučování v Hrachovci pochází z r. 1808. Později obec zakoupila pro školu chalupu, která r. 1848 vyhořela. R. 1851 byla postavena zděná školní budova. R. 1894 obec postavila novou školní budovu, jež byla r. 1966 modernizována. R. 1973 bylo zahájeno vyučování v nové škole, která vznikla přístavbou u kulturního domu. V r. 1982 byla škola zrušena a začleněna pod ředitelství základní školy v Šafaříkově ulici ve Valašském Meziříčí.

Po stránce duchovní správy spadal Hrachovec vždy k valašskomeziříčské farnosti. Drtivá většina obyvatel Hrachovce byla náboženství katolického, r. 1930 zde bylo 611 katolíků, 9 evangelíků a 11 osob bez vyznání.

Obyvatelstvo Hrachovce nalézalo obživu především v zemědělství. V 19. století se možnosti výdělku rozšířily. Počátkem 30. let 19. století byla za řekou Bečvou při silnici do Rožnova založena vrchnostenská cihelna, později parní. Další obyvatelé nalezli obživu ve 2. polovině 19. století v Krásně nad Bečvou ve sklárně. Po první světové válce byli zaměstnáni též na pile Křižan a koželužně Plesník ve Valašském Meziříčí. Menší část obyvatel se živila provozováním živností. R. 1923 byly v Hrachovci tři hostince, kolář, krejčí, malíř, mlynář a 2 trafiky. R. 1935 byly v Hrachovci keramická a šamotová továrna, 3 hostince, kolář, mlynář, 3 obchody smíšeným zbožím a 2 trafiky. Po r. 1950 většina živností zanikla.

JZD v Hrachovci bylo založeno r. 1950, r. 1952 byla dokončena stavba vepřína a drůbežárny. Družstvo se pak sloučilo s JZD Valašské Meziříčí pod názvem JZD Svornost v Hrachovci. R. 1974 bylo připojeno k JZD Podlesí, jež po r. 1990 zaniklo.

V obci jsou památkově chráněné stromy, a to dvě lípy velkolisté a tis červený. Z památek je hodný zmínky železný kříž z 19. století. Nedaleko bývalého mlýna je památník zdejšího rodáka, olomouckého arcibiskupa a kardinála Františka S. Bauera (1841–1915) a ve středu obce pomník obětem 1. a 2. světové války.